Magnetický severní pól se dramaticky přesouvá na Sibiř: Signál hlubokých změn v jádru Země?
Magnetický severní pól mění polohu
Podle nejnovějšího Světového magnetického modelu (WMM) 2025 pokračuje magnetický severní pól ve svém posunu z Kanady směrem k Sibiři. V posledních desetiletích byl zaznamenán bezprecedentní nárůst rychlosti tohoto pohybu, který se nyní zpomalil, což vědce překvapilo. Tento jev je dle výzkumníků z NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration), BGS (British Geological Survey) a výzkumných týmů NASA a GFZ (German Research Centre for Geosciences) přisuzován dvěma obrovským magnetickým lalokům pod Kanadou a Sibiří, které ovlivňují globální magnetické pole Země.
Přesouvání magnetického severního pólu je důsledkem změn v proudění roztaveného železa ve vnějším jádru Země. V této vrstvě dochází ke složitým dynamickým procesům, které vytvářejí a formují magnetické pole planety.
Pohyby roztaveného kovu způsobují přesuny magnetických anomálií, což vede ke změně směru a rychlosti pohybu magnetického severního pólu. Tento vývoj je dále ovlivněn tepelnými změnami, rotačními silami a interakcí mezi jádrem a pláštěm. Výzkum těchto procesů stále přináší nové poznatky o vnitřní dynamice Země.
Podobně jako v předchozích aktualizacích magnetických modelů, tento posun vyžaduje rekalibraci navigačních systémů používaných v letectví, námořní dopravě a mapovacích službách. Podle modelu BGS a NOAA by například chybná navigace podle starého modelu mohla vést k odchylce až 150 km na trase mezi Jižní Afrikou a Velkou Británií.
Souvislost s magmatickým chocholem pod Sibiří
Vědci z Mezinárodního hnutí Allatra již delší dobu upozorňují na zvýšenou geodynamickou aktivitu pod Sibiří, která se může projevovat nejen posunem magnetického severního pólu, ale i rostoucím tepelným tokem a aktivitou zemského pláště. Podle jejich výzkumů se pod touto oblastí nachází mohutný magmatický chochol, který představuje intenzivní tepelný výstup z hlubších vrstev Země.
Již v roce 2023 na nebezpečí sibiřského chocholu otevřeně upozornil světovou veřejnost i zástupce MSH ALLATRA dr. Egon Cholakian v tomto prohlášení.
Tento magmatický chochol může ovlivňovat:
- Dynamiku tekutého vnějšího jádra Země, kde dochází k pohybům roztaveného železa a niklu, což je hlavní zdroj generování magnetického pole Země (tzv. geodynamo).
- Nerovnováhu mezi magnetickými laloky, která vede k posunu magnetického severního pólu směrem k Sibiři.
- Celkovou tektonickou a vulkanickou aktivitu, což může souviset s pozorovaným nárůstem seismické činnosti v oblasti Bajkalského riftu a dalších sibiřských regionů.
Hrozba magmatického průniku?
Podle Dušana Valečka, který se ve svém nedávném prohlášení odvolává na interní data klimatické zprávy vědců ALLATRA, by mohl tento magmatický chochol v budoucnu prorazit zemskou kůru. V takovém případě by mohlo dojít ke katastrofálním sopečným erupcím, které by měly globální dopady.
Valeček zdůrazňuje, že nejde o spekulace, ale o data, která je nutné podrobit dalším analýzám. Vyzývá odborníky z různých vědních oborů, aby nezávisle ověřili nebo vyvrátili tyto závěry na základě seismických a geodetických měření.
Signál hlubších změn v planetární dynamice?
Posun magnetického pólu není pouze otázkou navigace, ale také indikátorem hlubokých geofyzikálních procesů probíhajících uvnitř Země. Zrychlený pohyb pólu, následované jeho zpomalením, může znamenat přechod do nové fáze magnetického chování Země, která může zahrnovat:
- Postupné oslabování magnetického pole, což bylo zaznamenáno již v minulých desetiletích a může vést k jeho přepólování.
- Změny v dynamice zemského jádra, což by mohlo mít vliv na globální tektonickou aktivitu i na klima.
- Nárůst seismické a vulkanické aktivity v klíčových oblastech, zejména v oblastech magmatických chocholů, jako je Sibiř.
Závěr
Spojení informací o posunu magnetického severního pólu a aktivním magmatickém chocholu pod Sibiří naznačuje, že dochází k hlubokým změnám v dynamice zemského jádra a pláště. Vědci z Allatra varují, že tyto změny mohou být součástí globálního cyklu, který ovlivňuje klima, geofyzikální stabilitu a potenciálně i budoucí podmínky pro život na Zemi. Vzhledem k těmto změnám by mělo být věnováno více pozornosti výzkumu hlubinných procesů Země, protože mohou mít zásadní dopady na budoucnost naší planety.